Přečteno za LEDEN.

Zdravím všechny knihomoly :)

Máme tu první měsíční shrnutí nového roku. Když se řekne LEDEN, tak asi každého vysokoškoláka napadne jediné a to ZKOUŠKOVÉ. Joo, ani u mě tomu nebylo jinak, ale díky tomu, že jsem si většinu zkoušek odbyla už v předtermínech, tak mi na leden zbyly jen dvě zkoušky. To znamená jediné = VÍCE ČASU NA ČTENÍ a já tento čas věnovala hned 10ti knihám. Nutno dodat, že deseti skvělým knihám, jelikož mě ani jedna nezklamala! Rok 2018 jsem odstartovala knihou, která navazuje na mou milovanou Alenku v Říši divů a zasluhuje si označení nejen nejlepší lednové knihy, ale už teď vím, že bude patřit mezi mé TOP knihy za rok 2018! Dále jsem přečetla dvě e-knihy, protože jsm si dala takové menší předsevzetí, a to, že budu v tomto roce méně utrácet za knížky - no, za leden jsem si koupila 3 knížky, takže nevím, jak to nakonec dopadne. Taky mám v rámci úspor v plánu častěji navštěvovat místní knihovnu :) Tak snad to klapne :D Teď už ale zpátky k přečteným knihám za měsíc leden:

Bez srdce – kniha Bez srdce je prequel k Alence v Říši divů, což znamená, že je to příběh o tom, co se odehrálo PŘED Alenkou. Klíčovou postavou celé knihy je Catherine, kterou všichni známe jako krutou Srdcovou královnu, která vládne Říši divů. Ale byla vždy taková? Odpověď zní ne. Srdcová královna, jak jí známe, byla v minulosti jiná. Měla své sny, věřila v naději a v lásku. Celou recenzi naleznete ZDE.

Letní smrt – Město sužuje vedro, požáry a teď už také nervozita a strach. V parku je totiž nalezena mladičká dívka, je nahá a na sobě má krev. Nic si nepamatuje a tak si vyšetřovatelé prozatím mohou jen domýšlet, co se vlastně stalo. Pár dnů na to je na místní pláži nalezeno tělo v pytli na odpadky. Patří čtrnáctileté dívce. Mají tyto dva případy společného pachatele? Celou recenzi naleznete ZDE.

Divergence – Tento dystopický svět, do kterého nás Rothová přenesla, nabízí pohled do budoucnosti Chicaga, které je rozdělené do pěti frakcí: a to na Odevzdané, Neohrožené, Sečtělé, Upřímné a Mírumilovné. Každý, kdo dosáhne 16. roku života, si musí vybrat, do které z těchto frakcí oficiálně vstoupí s vidinou, že v ní stráví zbytek života. Celou recenzi naleznete ZDE.

Ztracená vládkyně – Genealog Tayte se snaží svou přítomností pomoci britské policii vyšetřit vraždu a zároveň přijít na kloub rodinné historii rodu Stilwellů – co se stalo s Alicí Stilwellovou? Opravdu zemřela na zaoceánské lodi nebo tomu bylo jinak? Její tělo se nikdy nenašlo, takže pochybnosti jsou na místě. Proč by ale opustila své dvě děti a předstírala svou vlastní smrt? Celá recenze již brzy!

Opuštěná společnost – "Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány." Erik Tabery je pro mě výraznou osobností žurnalistiky, který dokáže věcně a s nadhledem popsat společenské dění. Celá recenzi již brzy!

Temné hlubiny – třetí díl série s Erikou Fosterovou považuji za prozatím nejlepší díl. Opět jsem se od knihy nedokázala odtrhnout, navíc řešení vraždy malé holčičky, která před lety zmizela, považuji za super tah, který chytne za srdce každého. Eričina postava se vyvíjí a je čím dál tím víc sympatičtější. Ocenila jsem i přítomnost dvou vyšetřovatelů z minulých dílů, které jsem si naprosto zamilovala. Navíc vyústění příběhu bylo velmi nepředvídatelné. Už to tak vypadá, že Bryndza prostě neumí napsat knihu, která by mě nebavila :) Já jsem velmi spokojená a rozhodně doporučuji! Stejně tak doporučuji Dívku v ledu a Noční lov.

Mé hodnocení: 95 %

Šest vran – tak na tuto knihu snad neexistuje negativní recenze. Má zvědavost tedy byla o to větší a musím bohužel konstatovat, že jsem byla lehce zklamaná. První polovina příběhu pro mě byla utrpením. Absolutně jsem se nedokázala začíst a ta velká spousta jmen a divných názvů mi to vůbec neusnadňovala. Je pravda, že druhá polovina byla o moc lepší, zejména část odehrávající se v Ledovém paláci. Nakonec jsem s příběhem spokojená, ale ve výsledném hodnocení musím strhnout body za tu první polovinu příběhu, která mi vůbec nesedla. Nicméně jsem moc zvědavá na pokračování, kterého se dočkáme už v dubnu.

Mé hodnocení: 65 %

Do tmy – příběh nemocné a osamělé ženy, pro níž jsou bylinky celý svět. K příběhu jsem byla zprvu skeptická, ale na druhou stranu jsem byla zvědavá, zda mě příběh bylinek znudí či nadchne. Naštěstí se odehrálo to druhé. Během čtení na mě padla tak podivná nálada, která mě doprovázela až do posledních řádků. Rozhodně doporučuji – klidné čtení plné bylinek a prazvláštní atmosféry, při kterém budete mít pocit, že spolu s hlavní hrdinkou sbíráte bylinky a že vás trápí to stejné, co ji. Ač kniha nabízí minimum dialogů a většina knihy je jakýmsi náhledem do hlavy nemocné ženy, nenudila jsem se. Mám ale dojem, že to není kniha pro každého – takže zkuste a třeba vás osloví tak, jako mě.

Mé hodnocení: 85 %

Nela – oddechové čtení pro všechny, kteří touží po knize plné lásky, léta a troše toho sportu. Čte se velmi snadno a rychle, takže je to ideální čtení na dvě odpoledne :) Byla to moc příjemná změna po všech těch detektivkách a fantasy, co jsem v poslední době přečetla. Hlavní hrdinka je sympatická, normální holka, se kterou jsem neměla problém se jakkoli ztotožnit a fandit ji. Nela vyráží se školním zájezdem k moři, kde má konečně zažít tu pravou letní lásku. Ovšem neobejde se to bez nějakých těch překážek.. Nela je reálný příběh, při kterém si každá z nás vybaví svoje letní lásky a dýchne na vás tu správnou atmosféru léta. Takže pokud už máte plné zuby zimy - Nela je to pravé ořechové. Jedná se o druhý díl série, tak snad se mi někdy dostane do rukou i první díl :) 

Mé hodnocení: 75 %

Ledové sestry – mám jen dvě slova – TY VOGO! Tak jestli mě někdy u nějaké knihy po CELOU dobu čtení mrazilo, tak jsou to právě Ledové sestry. Bezvadný příběh, ve kterém absolutně nevíte, co se stalo a co se stane. Příběh je napsaný takovým způsobem, že vás dokonale vtáhne a to prakticky od první stránky. Autorce se dokonale podařilo skrze písmena dýchnout na čtenáře tu správně děsivou atmosféru a zvládla ji udržet až do úplného konce. Navíc to, alespoň pro mě, byl naprosto nepředvídatelný příběh, autorka dokázala často nastínit určitou myšlenku, která vám vnukla jasnou představu jak to celé teda je a nakonec se ukázalo, že je to jinak. To mě bavilo :) A ještě musím dodat – místy jsem cítila podobnost s knihou Pamatuji si vás všechny. Za mě rozhodně doporučuji – knihu jsem dočítala v 1 ráno, nedokázala jsem jít spát, aniž bych nezjistila, jak to celé dopadne. Ovšem po dočtení jsem byla docela vystresovaná a bála se jít i do kuchyně pro vodu :D 

Mé hodnocení: 90 %



Sdilet na Facebook